Tour de Zeleňák 2012

Letošní Tour de Zeleňák jsem si chtěl užít se vším všudy,jet si na pohodu kochat se ve výběžku krajinkou a tak vůbec... Počasí se sice den před závodem zbláznilo a celý den pršelo a pršelo a prognóza na sobotu? "taky nic moc".Tolik radarů a předpovědí jsem v životě snad nesladoval.
V sobotní promočeném ránu nasedám do auta a jedu pro Jirku.Po šesté hodině už nabíráme směr na Rumburk.Přejezd Lužických hor taky nic moc, mraky schovávaly vrcholky hřebenů a sem tam ta dešťová kapka taky spadla.V Rumburku 14°C zataženo,totálně mokrá silnice od ranní přeháňky a tak každý zkoumá v čemže se pojede? Vítězí krátký,krátký :-)
Jedeme se lehce protočit a postavit se do startovního pole.V deset je odstartováno a my vyrážíme do boje o umístění v pelotonu.Ještě před startem jsme si říkali,že bychom mohli jet nějak pospolu ale to se zatím nekonalo.Vyrážím a zatím se mě daří držet první grupy.Jednou jsem se snažil otočit kde jsou kluci ale pomalu v 70sátce to nebylo moc rozumný.Prdím na to a čekám kdy se někdo objeví.Kopec na Jiříkov tradičně rozhodne,kdo kam patří.Nohy mě zatím docela jeli a tak jsem nahoře nebyl úplně hotovej a držel se skupiny asi šesti lidí,nadohled první skupině.Ovšem naše stíhací jízda za první grupou si ve Šluknově začala vybírat svou daň za hrdinství a já jsem začal ve stoupání ztrácet.Před Lipovou vystupuji definitivně a zezadu se přiřítila početná skupina,která mě spolkla jak malinu ale co bylo pozitivní byl tam Hrubas a hned bylo veseleji.Libujeme si jak to hezky ujíždí a že by byla úplná škoda s takového expresu vystoupit.Silnice v Dolní Poustevně připomínala spíše trať na bajky jak byla rozkopaná ale už je tu další prověrka sil v podobě sice krátkého ale docela strmého stoupání.Natažený balík z Dolní Poustevny se trhá a nás je rázem něco kolem 20 kousků. "Paráda ještě přežít serpentiny v Brtníkách a už bude pohoda" jenže?? přichází stoupání ve Vilémově já si blbě najíždím a zůstanu zavřenej na konci balíku u krajnice a doprd.... balík se trhá na tři skupiny a já zůstávám v tom posledním.Hrubas se tomu vyhnul a jede v druhé skupině na čele a tahá jako blbec v domění, že jedu před ním a chce mě docvaknout.Ještě se snažím to stáhnout ale je to marná snaha. Jediný efekt mého snažení byl,že jsem ujel zbytku skupiny a z Mikulášovic jedu totál na samotku až do cíle v Rumburku. Jak už jsem psal na začátku jel jsem si to hlavně celý užít a to se mi tím nástupem povedlo,jelikož veškeré fandění diváků,divaček,fandů a faninek patřilo jenom a jenom mě. :-)))))) Tímto všem moc děkuji za dodaný motor do nohou,protože takovou atmosféru závodu co Ti lidičky dokážou vytvořit to se nikde jinde nezažije.Ještě si jistím záda abych nebyl někým zbytečně dojet a cílem projel na pohodu.V cíli už čeká Hrubas a chvilku za mnou se přiřítí Doktor s odřeným kolenem jak si někdě díky někomu ustlal.
Jako tradičně si dáme gulášek,pivko chvilku pokecáme a plni dojmů jedeme odpoledne k domovům.
Ještě na závěr bych těl opět všem poděkovat za týmovýho ducha "snad nás bylo zase všude dost vidět"
 
Č.