Houštecký cyklomaraton

 Ahoj cyklistky, cyklisti a kamarádi,

tak se rok s rokem sešel a zase tu byl v sobotu Houštecký maraton. Účast 
našeho BT zachraňoval Pavel a Petr Carbochů, já a moje rodina Olča, Dana a 
Martin + doprovod pes Danken, Jiřina, malý Tomáš a jeho svobodná tetička 
Míša.

    Již na parkovišti po vyzvednutí startovních čísel přišla první přeháňka.
To nás otrlé nerozhodilo, ale na startu jsme si s Pavlem , samozřejmě v 
první vlně, říkali, že se nám nějak nechce a to jsme netušili co nás čeká. 
Start proběhl jako každý rok, fofr, že jsem se viděl zezadu. Po první 
občerstvovačce v nájezdu na silnici a poté do pískových polí začalo lejt, že
jsme si Pavel a já museli sundat brýle. Pořád jsme se snažili držet druhého 
balíku, ale ve sjezdu před druhou občerstvovačkou nám balík ujel a tak jsme 
s Pavlem jeli 15 km sami, dva km před cílem nás dojela špic chrtů z 80 tratě
a Vlášek, kteý to ten den vyhrál, mě stačil pozdravit, protože vloni mě také
dojel, ale daleko dříve, a jako loni jsme se s nimi dotáhli do cíle.
    Já jsem ještě v cílové rovince na efekt zašpurtoval, abych předjel dres 
NHCar a bylo vymalováno. Petr nevěřil, že jsme dojeli v první 100.
Nakonec Pavel 60 a Já 63 místo a čas 2.10 min. o 7 minut horší jak loni, což
k podmínká a mému věku kvituji jako dobrý.
     No mohu vám říci, ža tak špinavý jsem dlouho nebyl, bláto, písek a 
černá škvára udělaly své. Dnes jsem koukal do skříně a vše je vypráno bez 
skvrn. Asi Jiřina večer dostane pochvalu.  
    Domů se jelo za slunka a v dobré náladě s tím, že se těším na další 
závod 27.6.2015 Krkonošák v Lomnici nad Popelkou, kam samozřejmě jedu a Vás 
zvu.  Jedu to už asi po 10 a je to jiné. 46 km, převýšení 1250 metrů, krása,
žádné honění, jedeš si sám za své s cíle dojet ve zdraví a né v koronárce.

Tak všichni ahoj, Váš Míra Pidrman             

  … já jsem ještě v sobotu od 17.00 hod slavil 40-cátiny dvou kamarádů na Javorový skále, v jednu ráno jsem byl jak motyka, celou neděli jsem „prokňoural“, bylo mi zle jak „Dankenovi“.

Petr C.